Srpen 2011

Kissing :-*

27. srpna 2011 v 16:05 | Syndey |  Others
Složení polibku: 0,6 g vody, 0,4 g bílkovin, 0,1 g soli a 200 bacilů! ..... Opravdu to stojí za to?!

Change your lifestyle!

26. srpna 2011 v 22:21 | Syndey |  Beauty
Přišla jsem na 2 důležitý věci:
1. Nejde začít jíst zdravě ze dne na den
2. Jídlo je závislost, které neumím odolat

Na velikosti (ne)záleží

23. srpna 2011 v 17:03 | Syndey |  Others
Že na velikosti nezáleží? ... to je ale pěkná kravina! Velice ráda vás přesvědčím, že tomu tak není! :D

Summary

22. srpna 2011 v 12:03 | Syndey |  Diary
Tak poslední dny, co je hezký počasí, se mi prázdniny náramně líběj =) každej den něco s L. D. nebo P. (nejlíp všechny dohromady) děláme. Většinou je to v podobě válení se u bazénu. S L. jsme teď spaly u P. Samozřejmě šílená sranda :D třeba když mi brácha napsal, že jestli si někdy domů přivedu takovýho debila, tak poletí ponožkama napřed... :D když jsem se potom odpoledne ptala, co to mělo bejt a koho myslel, chudák byl tak nalitej (proč chudák??), že ani nevěděl, že měl s sebou mobil... Ale nejlepší bylo stejně natáčení Dementů v akci :D (nekontrolovatelná parodie na Kluky v akci). Nebo nekonečným přemejšlení o Noahovi :D prostě bezkonkurenční večer


Docela zamilovanost do týhle písničky ;D

Bulimie, aneb démon jménem jídlo

13. srpna 2011 v 12:28 | Syndey |  Beauty
O bulimii jsem přečetla dvě knížky, takováto literatura mě zajímá.

První byla od Ivony Březinové - Holky na vodítku - Jmenuji se Martina a jsem bulimička. Už je to pár let, takže si toho moc nepamatuju, ale bylo to odívce, která už se se svým problémem léčila. Musela si vést deník, do kterého psala všechno, od samých začátků projevování se této nemoci. Bylo to oddělené od děje v léčebně. Pamatuji si, že Martina byla jako dítě tlustá a někdo si z ní "dělal srandu". Mám dojem, že to byla babička nebo tak někdo, ale nemyslela to zle. Místo diet začala se zvracením. Pootm se tam zamilovala do nějakého kluka, ale sama za sebe se moc styděla. Už vážně nevím, o čem to byla, ale byla to hodně zajímavá kniha, z cyklu Holky na vodítku jsem přečetla i zbylé dvě knihy: Jmenuji se Ester a Jmenuji se Alice. Jedna byla gamglerka a druhá narkomanka. Všechny knihy mají hodně do sebe, můžu doporučit.

Druhá byla Z deníku bulimičky od Jany Sladké-Ševčíkové. To už bylo o životě dospělé, taky vzpomínala na ty začátky, co to u ní vyvolávalo. Jak se jí bulimické záchvaty střídaly s anorektickým obdobím. Že několik dní hladověla, pak to nevydržela a doslova žrala, pak zvracela a zase šla jíst. A takhle pořád dokola. Měla přítele/manžela. Kterému se nakonec přiznala. Říká, jak byly bulimické záchvaty strašně vyčerpávající, že kromě jezení a zvracení asi jen spala. V práci si musela brát i dovolenou. Taky velice dobré čtení.

Jediné, co můžu na základě těchto knih říct, je to, že nemáme právo odsuzovat lidi trpící touto nemocí. Člověk si nevybírá, s tímto se už narodí. Do určité míry si to ovlivňuje sám, ale i tak za to může z větší části nemoc. A jestli si to čte někdo, kdo tímto trpí, doufám, že se půjde léčit, je to svinstvo. Jídlo je veliké pokušení pro nás pro všechny. Já jsem jedině ráda, že takovouto nemocí netrpím.

Od malička jsem zvyklá, že můžu jíst, co se mi zachce a nepřiberu po tom (ano, za poslední rok jsem sice přibrala 12 kg, ale taky jsem rostla i dost do výšky, tohle bylo jediné přibírání, které si pamatuju...). Vím, že jestli to takhle půjde dál a budu přibírat, nesnesla bych být tlustá a jídlu se v žádném případě neubráním. Nevím, co by se se mnou dělo, kdybych začala hodně přibírat a šlo to vidět. Je mi jasné, že zvracení by to nebylo, to než bych podstoupila, radši umřu! A anorexie ani omylem, jídlo je prostě droga. Musím doufat, že se to nikdy nestane.

Pamatuj si, že jsi krásná taková, jaká jsi! Ať už máš o nějaké to kilo navíc, myslíš si, že máš něco moc velké nebo naopak moc malé. Musíš se naučit milovat sama, jedině potom se budeš líbit i ostatním. A vždycky si najdeš kluka, který tě bude milovat a ne všech nedostatků si všimne. Nebo to, co ty považuješ jako vadu na kráse, to on na tobě může milovat. Buď svá ;)

DIY - lesk na rty/balzám

12. srpna 2011 v 13:25 | Syndey |  Beauty
Už je to dýl, co jsem si vyráběla lesk, ael neměl žádnou vůni, což jsem se před pár dny rozhodla změnit :D A vyhrála skořice =))

Potřebujeme: Kosmetickou vazelínu (asitak kávovou lžičku)
Stíny (nejlíp růžové nebo fialové)
Skořicový cukr
Něco, do čeho lesk dáš (já mám lahvičku od třpytek na nehty)

Ve vodní lázni rozehřejeme vazelínu a přisipáváme stíny, než získáme odstín který se nám líbí. Potom začneme s cukrem. Upozornění: Ve spod vám zůstane takový to hnusný po skořici, to si do lesku nelejte.
Pak až to bude všechno smíchaný, nalijeme to do nádobky, kde chceme lesk mít. Na chvilku s tím do ledničky a tradáá =) lesk je hotovej :) Mě to sice moc nemaluje, je to spíš jak balzám, ale ta vůně <3 Příště se vrhnu do vanilky :) (stejnej postup, akorát místo skořicovýho cukru dáte vanilkovej. Je možný si do toho pridávat asi cokoliv, co se rozpustí, takže vůně záleží jen na vás). =)) Přeju hodně úspěchu :) (fotku dám třeba jindy :)

Anything...

11. srpna 2011 v 15:00 | Syndey |  Photos

Z dovolené:

Lollipop

The end of.. wOrLd

11. srpna 2011 v 0:31 | Syndey |  Others
Ano, zase píšu na toto téma. Asi většina z vás si říká, že je to blbost, ale mě to prostě pořád vrtá hlavou. Ne, že bych na to nějak věřila, ale bojím se, to přiznat musím. Mayové byli velice vyspělá civilizace a astronomie pro ně nebyla žádná neznámá. Plno teorie si můžete přečíst jinde, já mám už něco načteno.

Nevím, jak dál...

8. srpna 2011 v 18:16 | Syndey |  Others
Poslední dobou mě vážně nic nenapadá, blog upadá (ne, že by měl odkud spadnout, když je pořád dole). Prostě nemám nápady na články. Teď jsem byla týden na soustřeďku, nejlepší tejden za celý prázdniny <3 a tejden v Chorvatsku, aspoň jsem se ohřála, když tady je furt tak hnusně :/ Když jsme najížděli na dálnici, přišla mi SMSka, že druhej den jede do Chorvatska Noah :D ..... No koho by to nenaštvalo :D co se dá dělat. Doufám, že taky užíváte prázdniny a váš blog je na tom líp, jak ten můj :D